Popis
Krmná sůl bez jódu. Vhodná k doplnění soli při krmení minerální směsí s obsahem jódu.
O soli je známo, že je to jediný minerál, u kterého koně poznají, že mají nedostatek. Zcela běžné je proto umístit sůl nejčastěji v podobě solného lizu do boxu a výběhu, a spoléhat, že si kůň sůl doplní podle potřeby. Problém solných lizů bývá často ten, že spousta koní nejeví o liz zájem, i když trpí nedostatkem soli. Důvod nezájmů bývá často fakt, že solné lizy byly původně navrženy pro dobytek s drsným jazykem. Koně mají jazyky měkčí, a tak pro ně olizování lizu může být nepříjemné.
Zvolením himalájské soli v podobě kamene můžete přispět k lepšímu zásobování koně solí. Himalájská sůl se koním snadněji líže a většině koní více chutná.
Pokud i tak kůň nejeví o sůl zájem, doporučujeme doplňovat sypkou sůl přímo do žrádla.
Seno, tráva i ostatní krmiva jsou na sůl chudá. Sůl můžeme nalézt u komerčních krmiv, kam se většinou přidává pro zvýšení chutnosti krmiva, její množství však nebývá dostatečné pro pokrytí denních požadavků.
Spoustu lidí má mentální blok s přidáváním soli koním do žrádla. Snad proto, že lidé mají soli obecně nadbytek a usilují spíše o její snižování. U koní je to však přesně naopak. Podobné je to s draslíkem, kterého lidé mají naopak nedostatek, ale koně nadbytek. U koní tak proto bývá často snaha draslík snížit a u lidí zvýšit.
Sůl (NaCl) je složena z 40 % sodíku a 60 % chloridu. Oba tyto minerály jsou důležité pro regulaci tělesných tekutin a vytváření elektrických impulsů pro fungování nervů a svalů.
Chlór a sodík (tedy sůl) jsou hlavní elektrolyty, neboť jsou nejvíce zastoupeny v koňském potu. Dále je v koňském potu draslík. Draslík však nebývá nutné koni doplňovat, neboť v krmivech je draslíku nadbytek a jeho zásoby v těle vydrží přibližně na 5 hodin silného pocení. Doplnění draslíku bývá doporučováno při vytrvalostních závodech až od 80 km výše. V malém množství je v potu také vápník a hořčík. Nejjednodušším způsobem jak doplnit elektrolyty je doplnit koni sůl.
Sůl, konkrétně sodík, je hlavním regulátorem žízně. Aby koně pocítili žízeň, potřebuji určitou hladinu sodíku v krvi. Problém nastává při pocení, kdy s potem sodík odchází a koně tak paradoxně nemají pocit žízně, i když nemají dostatek tekutin. Nedostatek tekutin a s tím spojené riziko koliky jsou typické také pro zimní období, kdy kůň nepřijímá vodu z trávy a je tak odkázán jen na vodu, kterou vypije. Pokud ale nepřijímá dostatek soli, tak bude pít málo.
Projevy nedostatku soli:
- olizování předmětů, kamenů, ostatních koní, lidských rukou
- okusování dřeva, okusování solných bloků, pojídání půdy nebo kůry
- snížený příjem vody (zvýšené riziko koliky, dehydratace)
- snížený příjem krmiva až anorexie nebo naopak abnormální chuť k jídlu
- svalová slabost
- snížená tvorba mléka
- snížené kožní napětí
Jakou sůl vybrat?
- sůl s jódem – běžná kuchyňská sůl (pokud nekrmíte minerální přípravek obsahující jód)
- sůl bez jódu (je vhodná, pokud krmíte minerální přípravek, kde bývá jód zastoupen):
- kuchyňská sůl bez jódu, krmná sůl bez jódu
- pro vybíravé koně bývá chutnější mořská nebo himalájská sůl
Dávkování: kůň 500 kg:
Kostku himalájské soli o hmotnosti 2 kg by nepracující kůň měl slízat za 80 dní v období chladného počasí. Pozor na nadměrné olizování soli u hříbat.
Dávkování sypké soli:
- záchova, kůň bez zátěže: 40 g
- lehká zátěž: 50 g
- střední zátěž: 130 g
- těžká zátěž: 220 g
1 polévková lžíce = cca 20 g
